ShoptetProtože jsem si pro tvorbu stránek jako svou specializaci a hlavní platformu vybral WordPress, tento článek to bude o něm. O tom, jak jsem se k němu dostal, v čem je dobrý a v čem naopak moc ne a taky co všechno na něm jde postavit.
Me začátky s WordPressem
V dílech první série podcastu jsem povídal o tom, jak jsem se na přelomu tisíciletí dostal k tvorbě stránek. Tehdy stačilo tvořit pomocí vizuálních editorů jako byl například Front Page Expres, kde se stránky hodně vizuálně vytvořily na počítači a pak nahrály na internet. Srovnal bych to s prací ve Wordu. S rozvojem internetu se postupně více prosazovaly aktivní prvky, jako třeba kontaktní formuláře. Ale obsah býval většinou statický – tedy nedal se přímo editovat z rozhraní webu. To začalo přicházet kolem roku 2005, kdy se postupně začaly objevovat stránky s redakčním systémem. Tehdy většinou naprogramované na zakázku. Díky tomu si pak mohl obsah webu upravovat uživatel sám bez nutnosti znalosti programování. A to byl velký přelom. Statické stránky bez administrace tak ztrácely smysl a lidé začali chtít u svých nových webů také redakční systémy.
Protože jsem člověk víc kreativní než technický, programování jsem si nezamiloval. I když jsem si osvojil několik programovacích jazyků. Netroufal jsem si tedy pustit se do tvorby vlastního redakčního systému sám a přemýšlel jsem, jak se s novými požadavky trhu vypořádám. Nejprve jsem se chtěl spojit se zkušenějším programátorem a společně vyvinout vlastní řešení, které bych pak na weby nasazoval. Než jsem to ale stihnul, narazil jsem na WordPress. To bylo někdy v roce 2008. V tu dobu se o něm začínalo v odborných kruzích šeptat a já si tak mohl vyzkoušet už jeho druhou verzi. Osobně to pro mně byl velmi zásadní okamžik a ihned jsem mu propadl. Jen si to představte – někdo už naprogramoval redakční systém, na který jde jednoduše vytvořit vlastní šablona, a ještě ho všem dává k dispozici zdarma! Přesně to jsem potřeboval. Grafiku jsem si navrhnul sám, šablonu jsem si nakódoval v jednoduchém HTML s trochou PHP. Objevily se i další volně použitelné redakční systémy, jako Joomla nebo Drupal, ale žádný z nich mi tak nesedl, jako právě WordPress.
Když nad tím tak přemýšlím, slavíme spolu vlastně 15 let výročí. 15 let téměř každodenního používání a stovek vytvořených webů. Za tu dobu urazil WordPress velkou cestu a stal se z něj nejpopulárnější nástroj na tvorbu stránek na světě.
Udělejte si z následujících čísel obrázek sami, kam WordPress vyrostl:
- 43 % webů na světě běží na WordPressu – to je 810 millionů instalací,
- 28,7 % z 1 milionu nepopulárnějších světových webů používá WordPress,
- 20,2 % webů na WordPress (to je 8,8 % všech webů) používá plugin WooCommerce pro provoz e-shopu, což znamená, že existuje více než 163,5 milionů takovýchto e-shopů,
- WooCommerce (postavený na WordPressu) je celosvětově nejoblíbenější platforma elektronického obchodu s více než 36% podílem na trhu,
- existuje více než 20 000 WordPress šablon, včetně přibližně 10 000 bezplatných v repozitáři WordPressu,
- v databázi pluginů je kolem 60 000 bezplatných pluginů pro WordPress,
- a šablona Divi, o které bude ještě řeč později, se používá na více než 3,8 milionu webových stránek, což z ní dělá nejoblíbenější WordPress šablonu.
Podrobnější statistiky najdete zde: https://colorlib.com/wp/wordpress-statistics/
Co přesně tedy WordPress je?
Existuje ve dvou verzích – první najdete na adrese WordPress.com a druhou na WordPress.org. Ta první je pronajímané řešení, kde si na pár kliknutí založíte svůj blog a bez nutnosti instalace jej tam můžete zdarma provozovat. Pokud jej chcete mít na vlastní adrese, jsou tam pak placené tarify. O nic víc se tam nestaráte, je to ale pronájem krabicového řešení bez přímého přístupu k souborům. Mně a mých klientů se týká ta druhá varianta. Volně dostupný (neboli open source) kód redakčního systému, který můžu využít pro vybudování vlastních stránek.
Za WordPressem stojí americký vývojář Matt Mullenweg a jeho firma Automattic. Ti pracují na vývoji a aktualizacích WordPressu a dávají jej zdarma k dispozici. Díky tomu vytvořili zcela nový trh s doplňky a šablonami, na kterých nabízí své prémiové doplňky jak oni, tak i mnoho dalších vývojářů z celého světa. A to je živí.
Čistá instalace WordPressu toho vlastně moc neumí. Získáte blog s možností publikování článků a podstránek, kde lze přidávat komentáře a tvořit svůj obsah. Vzhled stránek pak ovlivňuje to, jakou šablonu na web nainstalujete. Pokud chcete nějakou funkcionalitu navíc, kterou WordPress v základu neumí, můžete se podívat po nějakém doplňku – pluginu, který to řeší. Tak lze na web například přidat kontaktní formulář.
Tyto šablony a pluginy jsou dostupné mnohdy bezplatně v repozitáři přímo z administrace stránek, takže je na jedno kliknutí můžete na web nainstalovat. Dalším zdrojem, jak lze získat kvalitnější šablony a pluginy jsou internetová tržiště, která se specializují na jejich prodej. No a konečně poslední možností je naprogramování vlastní šablony nebo pluginu na míru. Tím, že je zdrojový kód WordPressu veřejně dostupný, na něj může zkušený programátor napsat vlastní rozšíření a dále s ním pracovat. Což nabízí téměř neomezené možnosti.
Pluginy a šablony
Když se ještě zdržím u těch zdrojů pluginů a šablon, tak bych rád vybídl k opatrnosti u používání těch bezplatných. Z podstaty věci může k veřejnému použití nabídnout svou šablonu i plugin kdokoliv. A vy jako laici netušíte, jestli je to dobře a bezpečně udělané. Je tedy potřeba dobře ověřovat a vybírat. Ale i z volně dostupných lze využít mnoho dobrých pluginů, za jejichž vývojem stojí už specializované firmy. Ty nabídnou své pluginy zdarma k užívání jen se základními funkcemi a za poplatek vám nabídnou jejich plnou licenci. A často skutečně ta bezplatná verze může být dostatečná.
Jako bezpečnější by se zdálo rovnou nakupovat z tržišť, ale i tam najdeme osiřelé šablony i pluginy, které se autorům neprodávaly podle očekávání a tak s jejich dalším vývojem a údržbou dále nepokračovali. A to může být problém. Protože stejně jak vám může s dalšíma aktualizacema operačního systému zastarat program na počítači nebo v telefonu, tak může přestat fungovat i neudržovaný plugin nebo šablona. Ale i na tržištích jde vybírat podle hodnocení a míry podpory jednotlivých autorů a doplňků. Ceny se pohybují většinou kolem desítek dolarů ročně.
Nabídka doplňků je skutečně velká. Jak jsem říkal před chvílí, v databázi pluginů je kolem 60 000 bezplatných pluginů pro WordPress. Pokud byste ale i přesto potřebovali něco, co ještě nikdo neudělal, zkušený WordPress programátor vám jej může naprogramovat na míru. Jen to bude stát určitě tisíce korun, pravděpodobněji desetitisíce občas i statisíce. Podle náročnosti. A budete jej v budoucnu pravděpodobně někdy ještě potřebovat, když by se změnilo něco ve WordPressu, co by mělo nově na funkčnost vašeho pluginu na zakázku vliv. Programátor to bude muset průběžně udržovat.
Nabídka šablon se také proměnila. Už nefrčí navrhovat obrázkové šablony pro různé typy webu. Dřív to byly například šablony s květinama pro květináře, s bagrem pro bagristy, s kávou pro kavárny a podobně. Bylo to tak, že šablona napevno určovala rozložení obsahu na stránkách. Nyní si naopak potřebujeme obsah poskládat co nejvíce sami. To je možné díky vizuálním editorům obsahu. Což jsou pluginy které umožňují si poskládat každou podstránku webu úplně podle sebe. Šablona tak už nemusí obsahovat konkrétní motiv, ale měla by být naopak výrazně flexibilní v možnostech nastavení barevnosti, fontů nebo například rozložení záhlaví a zápatí.
DIVI šablona
Já nejraději pracuji s DIVI – nejpopulárnější WordPress šablonou nasazenou na více než 3,8 milionu webových stránek, která v sobě takovýto editor už má přímo integrovaný. Díky tomu si můžu vytvořit sám libovolný vzhled a strukturu webu bez nutnosti programování na profesionální šabloně, kterou autoři neustále vylepšují a vyvíjí. Můžu se tak věnovat čistě skládání obsahu a tvorbě praktické. Nástroje pro základní tvorbu stránek a správu obsahu tak díky kombinaci WordPressu a DIVI šablony řešit nemusím. A navíc každý web pak může vypadat zcela odlišně než ten předchozí, byť jsou na stejném redakčním systému a stejné šabloně. Tomu se říká tvůrčí svoboda!
Tématem tedy dnes není technická tvorba stránek, ale zejména práce s obsahem, jeho správná struktura a celková přívětivost webu.
Co vše lze na WordPressu vytvořit?
Za těch 15 let, co s WordPressem pracuji jsem na něm udělal mnoho odlišných typů stránek. Byly to nejrůznější blogy, osobní nebo firemní stránky. E-shopy nebo weby s možností nákupu. Registrace kurzů. Dělal jsem on-line databáze znalostí. Stavěl jsem vzdělávací portály s přístupy pro žáky i pro učitele. Komunitní sociální síť i diskusní fóra. Tvořil jsem katalogy lidí i míst. Weby s neveřejným přístupem pro vzájemné sdílení informací uvnitř firmy. Vytvořil jsem tématické magazíny. Petiční weby. Mutlijazyčné weby. Multidoménové multiinstalace se sdílenou administrací. Stránky s mnoha úrovněmi uživatelů. Ten rozsah je skutečně velký. A většinu jsem toho zvládl vytvořit s již hotovými pluginy. Většinu situací už někdo řešil a existovalo na to řešení. Nebo se alespoň dalo naohýbat.
Navíc u všech těchto projektů jsem byl snadno zastupitelný. Nebyly a nejsou navázané jen na mě, tedy klienti si můžou svobodně zvolit, zda spolupracují se mnou, nebo osloví někoho jiného. A to je z mého pohledu velmi dobře.
WordPress se stal oblíbeným napříč trhy. Důvěřují mu neziskovky, jednotlivci, malé firmy i velké nadnárodní korporace.
Nevýhody a slabiny WordPressu
Často slýchám o nevýhodách WordPressu. Obavy jsou většinou 3 hlavní: bezpečnost, rychlost a následná údržba
Tím, jak je rozšířený je také oblíbenějším terčem útoků. Útočníci znají jeho slabá místa a zkouší weby napadat. Naštěstí se situace velmi zlepšila a oproti roku 2010, kdy mi každou chvíli na nějakém webu hrála turecká písnička a skákaly kdovíjaké reklamy, je pro mně nyní hacknutý WordPress spíš raritou. Je to dáno také tím, že i poskytovatelé webhostingových služeb se adaptovali a přizpůsobili své služby provozování WordPressu.
Rychlost načítání webu a jeho správné fungování je pak dáno tím, jak jsou stránky udělané. V základu to žádná hitparáda asi nebude, ale existuje mnoho způsobů a řešení, jak ze stránek vyždímat svižné načítání a zobrazování na mobilech i na počítačích.
Údržbu WordPress potřebuje už z podstaty věci. Je to živý organismus, který se neustále vyvíjí. Jak jeho jádro, tak pluginy, které na tyto úpravy reagují. Do toho se jejich nabídka v čase také mění, takže se může stát, že některý plugin prostě budete muset časem vyměnit za jiný. Není to ale žádná velká věda. Zvládnete to sami. A když na to nemáte chuť, čas nebo kapacity, jsou tu lidé jako já, aby vám s tím pomohli.
Silná komunita a mnoho zdrojů
A tím jsem se dostal pěkně ke komunitě lidí kolem WordPressu. Je jich hodně. Skutečně hodně. Jak nadšených amatérů, tak lidí, kteří se jím živí. Díky nim existuje velké množství návodů, videí a tutoriálů snad úplně na všechno. V angličtině i v češtině. Placených i bezplatných. Stačí jen trochu googlit.
Navíc existuje mnoho diskusních fór a skupin, kde jsou lidé ochotní vám poradit v nesnázích. Nadšenému samoukovi tak nic nebrání se naučit tvořit weby svépomocí. Čas od času se pak pořádají i reálná setkání. U nás například v Praze a v Brně.
Pro ty, kteří se chtějí vyvarovat slepých uliček a zbytečných chyb tu je pestrá nabídka kurzů a workshopů obsluhy i tvorby. Sám jsem jich několik lektoroval.
No a pokud se to učit nechcete, ale stránky na WordPressu byste měli rádi, můžete si vybrat ověřeného profesionála třeba na portálu navolnenoze.cz nebo ve specializovaném katalogu wordpressáků – wplide.cz, který vám s tím pomůže.
S odstupem let jsem stále rád za to, že jsem si WordPress vybral jako svou specializaci. Díky němu může mít webové stránky skutečně kdokoliv. To je ostatně i vize tvůrců WordPressu. Usilovat o to, aby byl internet místem, kde spolu lidé bez zábran komunikují. Kde lze své nápady a myšlenky volně dále šířit. Je to řešení pro nadšeného studenta i nadnárodní firmu.